Journal

Faster and faster and faster and faster and faster

5. srpna 2012 v 19:00
Nikdy nevíte, kam vás život zavede. Někdy se může stát, že půjdete ve 4:45 ráno po Sezimáku, i když jste do poslední chvíle předpokládali, že tou dobou budete doma v posteli v hlubokém spacím tranzu.
Včera jsem se chvíli bavila s dvěma Francouzema, a překvapilo mě, jakej zvláštní přízvuk jsem chytla díky sledování Přátel s francouzskym dabingem. Strašně se mi moje řeč líbila! Myslela jsem si, že tak mluvim jen sama k sobě v hlavě, ale ná, já ten přízvuk používám i nahlas! To je konec, chci tim jazykem mluvit co nejčastějc! Připadala jsem sama sobě tak sexy! :D
Hrála jsem po dlouhý době tenis. Nešlo mi to. Šla bych i dneska, ale vzhledem k tomu, že jsem v noci na dnešek spala asi tři hodiny se na to necejtim. Stejně jako na plavání. Ráno, když jsem se v šest vracela domů, se mi tak mihlo hlavou, že bych mohla jít, ale pak jsem si naštěstí uvědomila, že bych se v tom stavu asi utopila :D.

Dneska jsem si dala Within temptation day.

Toujours pas le cas

1. srpna 2012 v 19:27
Tak polovina v čudu. Nejvyšší čas udělat si seznam toho, co bych ještě o prázdninách chtěla udělat.
  • Začít znovu posilovat ruce. Ať mám pěkné dvouhlavé a trojhlavé svaly pažní.
  • Opálit si nohy.
  • Prostudovat si na Wikipedii českou literaturu. Protože jsem nedávno viděla testy, co byly u příjímaček na obor, na kterej chci ze všech nejvíc, a docela BRUTÁLNĚ mě vyděsily. (Nevim, co jsem to za úchyla, že řešim příjímačky na VŠ rok předem. :D)
  • Pořádně si užít jediný dvě akce, který mám zatim naplánovaný - koncert Hi-Fi a Prague Pride.
  • Jít si někdy zaplavat do lomu, protože už to chci udělat dost dlouho a nikdy se mi nechce tam jít, protože tam bude určitě moc lidí. Takže si někdy přivstanu a půjdu ráno!
  • Socializovat se víc než v červenci. Ok, asi už mi civilizace přece jen chybí :D.
C'est à peu près tout.
Včera jsem byla v Praze na nákupech a rozhodla jsem se, že už si tentokrát koupim něco vážně užitečnýho co si nekupuju nikdy, a ne zas 5 triček. Takže jsem přijela domů s dvěma kabelkama a jednim krásnym modrym kabátkem. A všechno ze slev! Jsi šikovná, Vendulo, dobře jsi nakoupila! Mimo to mám taky dárek pro svou nejlepší kámošku k devatenáctinám. Devatenáct. Taky mě to čeká, už za dva a půl měsíce. Bože, my tak stárnem!

Pleine lune

29. července 2012 v 21:04
Je fait toujours des reves inopportuns qui parlent pas du tout de ce que je voulais.
En plus j'avais l'impression que j'arretais peu a peu d'etre amoureuse d'elle mais non, c'est pas le cas!

Začala jsem používat Last.fm, vůbec nechápu, k čemu mi to je, ale chci tam být. Stejnej případ jako s Tumblr.
Právě v týhle chvíli nevim, jestli mám plný zuby lidí, nebo plný zuby toho, že jsem sama :D. Ani nevim, jestli by pro mě odpověď byla nějak cenná, kdybych na ní přišla.
Dneska jsme chtěly jít na tenis. Ale na kurtu bylo tolik vody, že bysme mohly hrát spíš vodní pólo. A tak jsme se rozhodly pro pivo. Yes!

Dočetla jsem:
Miláček (G. de Maupassant): Pokud nemáte rádi dlouhý popisný pasáže, spoustu básnických prostředků a symbolů, je to kniha pro vás. Paříž konce 19. století, belle-époque, o prasákovi a naprostý nule, který rozjede kariéru přes postel. 4,5/5 hvězdiček, protože mi tam přece jen občas chybělo něco z toho, o čem jsem mluvila na začátku, občas mi něco přišlo stroze popsaný a odbytý. Ale stejně jsem Miláčka zařadila mezi svoje oblíbence.
Lolita (V. Nabokov): Asi po čtyřech měsících, kdy jsem měla pořád rozečteno, jsem měla čas Lolitu dočíst a rozhodně to stálo za to, jeden z nejlepších románů, co jsem kdy držela v ruce, ne-li nejlepší! Nemůžu o tom nic moc říct, je to perfektní, 5/5.
Horla (G. de Maupassant): Povídka inspirovaná tim, jak Maupassantovi ke konci života strašilo ve věži. O halucinacích a o tom, co možná vedlo k jeho pokusu o sebevraždu (?). 5/5
Město a hvězdy (A. C. Clarke): Po nadšení z Vesmírné odysey docela zklamání. První polovinu knihy jsem si pořád nebyla jistá, jestli nečtu sci-fi pro děti, pak jsem se do toho přece jen trochu začetla, ale stejně. Nejdřív jsem měla pocit, že se vůbec nic neděje, nakonec mi spíš přišlo, že na to, kolik se toho stalo, prostě těch 200 stran nestačilo. 3/5

Zjistila jsem, že příští rok už bude zase jen jedna úroveň maturity. WTF? Jak dlouho se to ještě bude měnit? :D Už se neorientuju. Jako mně je to v podstatě jedno, státní maturity se mě týkaj jen v případě češtiny... Ale ty lidi, co jsou na normálních českých školách v tom musej mít takovej guláš! Já bych ho určitě měla :D.

Rej, že

23. července 2012 v 21:04
Zrovna jsem si na Tumblr hledala nějaký citáty a náhodou jsem narazila na citát nějakýho Pilgrima (peu import!), což mi evokovalo The Pilgrim od Iron maiden. Už jsem je neslyšela snad, já nevim, dva roky?
Přijde mi fascinující, ale na jednu stranu strašidelný, jak moc můžou písničky připomínat určitý lidi a období v životě. Když slyšim cokoli od Iron maiden, speciálně Fear of the dark (♥!!!) nebo celý album A matter of life and death, okamžitě se mi vybavuje to fatální léto 2009. Tim létem to všechno začlo. Od tý doby každý letní prázdniny, co si pamatuju, rozlišuju podle toho, s kym jsem se zrovna tělesně sbližovala :D.
Tohle léto zatim vypadá jako "to léto, kdy jsem se sbližovala s knihama", ale vůbec to neni zas tak smutný, jak to zní... :D
PS: Kdybyste někdo náhodou měl Slova od Sartra ve formádu doc, pdf nebo mobi, byla bych vám hrozně vděčná!

D

19. července 2012 v 20:00
Pondělí byl den strávený s mým Orlem. Zrovna, když jsem se dostávalo do lihového opojení mi přišla sms, že mám jít v úterý do práce. V hlavě mi začala blikat červená kontrolka, která mě upozoňovala, že budu mít druhý den nejspíš kocovinu a je třeba s tim něco dělat. Takže po příchodu domů jsem do sebe nalila velkou sklenici pomerančovýho džusu - vitamín C je na omezení nepříjemnejch dozvuků velký pařby skvělej, to někdy určitě zkuste!
V úterý jsem teda šla do práce. Šest hodin jsem drhla dlaždičky v koupelnách a leštila zrcadla. Překvapivě rychle mi to utíkalo a navíc jak řekla kámoška, se kterou jsem tam byla: "Lepší, než ty cihly minule." Vadí mi, že tam holky potřebujou tak málo, klidně bych tam chodila častěji.
Dál. Středa. Rodinný výlet do Třeboně. Hned po příjezdu nás přivítal milej nápis na jedný budově (kde se nejspíš chovaj kapři): "Třebonští kapři do kuchyně patří!" :D Přivezla jsem si odtamtud další krásnej suvenýr - Planetu opic. Vážně, já ty antikvoše miluju :D

Předevčírem vyšel nový singl No Doubt - Settle down. Na to, jsem se na něj těšila, mě docela zklamal. Když dohrál, musela jsem si od nich pustit honem něco staršího, abych si vzpoměla, proč je mám vlastně tak ráda.


U

15. července 2012 v 22:06
Zhruba čtvrtina prázdnin za námi. Přemýšlim, jestli bych už neměla vylézt z postele a začít se znovu trochu socializovat. Zahájit nové sociální interakce. V úterý mám čas, ve čtvrtek mám čas, v pátek, sobotu a neděli taky. Měla bych si něco naplánovat. Měla bych někomu napsat. V opačnym případě asi brzo zapomenu, jak se vlastně s lidma komunikuje.
Na zítra jsem předběžně domluvená na pivo s K, teď mi ovšem neodepisuje, jestli se to s konečnou platností uskuteční. Ale já nevim. Já bych snad do toho Tábora odjela tak jako tak, protože už se mi po něm stejská.
A taky se nemůžu dočkat, až si na tu půl hodinku sednu do autobusu a budu si pořád dokola pouštět Hochzeitstanz. (Název tý písničky jsem teď musela okopírovat z Youtube, protože nejsem schopná ty písmena za sebe poskládat správně.)
O deset minut později.
Ou. Už se to začíná rýsovat. Teď začínám mít strach, že už nebudu mít tolik času na čtení :D.

Nejlepší love song of all time!

A

13. července 2012 v 19:30
Moje zábava na první polovinu prázdnin. Včera na tu hromadu přibyl ještě jeden Zola.

http://img339.imageshack.us/img339/5486/dsc04073hr.jpg

Que ne vous assome-je.

3. července 2012 v 17:27
Konečně po období vedra a dusna přichází bouřky. Je tak nádherně! Tma jako v noci, venku už od rána šlehaj blesky a voní déšť. Akorát lituju všechny ty chudáky, který v tomhle počasí jeli na Rock for people :D. Na druhou stranu už je asi jedno, kdy tam jedou, bejt ve stanu je neúnosný jak v dešti, tak ve vedru.
J'ai l'impression que j'ai rien a dire.
Nemůžu uvěřit, jak hrozně pomalu ty prázdniny utíkaj. Ono je teprve třetího??! Mně přijde, že už mám volno nekonečnou (a nespecifikovatelnou) dobu. Dobře. Nebudu tyhle prázdniny hned zatracovat, třeba mě ještě překvapěj. Nikdy nevim, co mě čeká... :D Ne že bych se nějak příšerně nudila, ale mám pocit, že nedélám vůbec nic užitečnýho.
Abych teda měla pocit, že se aspoň nějak vzdělávám, rozhodla jsem se, že tyhle prázdniny přečtu všechno, na co jsem behěm roku neměla čas. Takže si to sepišme: až dočtu Norské dřevo, dočtu i Lolitu, kterou mám rozečtenou několik měsíců, tak nastane čas na Assomoir, Boule de suif, Bel-Ami, Pere Goriot... Ne, víte co, já si prostě skočim do knihovny a pučim si cokoli, co tam bude od jakýhokoli francouzskýho autora. Když už, tak ať mám to francouzský vzdělání uplně kompletní :D. Vidim to na tuny realismu, naturalismu a existencialismu. Pak si musim pučit to, co potřebuju k maturitě a ještě to nemám, takže - Lakomec, Antigona a Hamlet.
Napadá vás ještě nějaká klasika, kterou si musim nutně přečíst než zas začně škola?

http://24.media.tumblr.com/tumblr_m5trnwjVaH1qejujwo1_500.gif

Lien

29. června 2012 v 13:45
Tak další školní rok bysme měli úspěšně za sebou. Nemůžu uvěřit, že už mi zbývá jen jeden rok na gymplu. Všechno, co jsem tam zažila, mi připadá jako včera. Doufám, že se mi za ten poslední rok střední co nejvíc znechutí. Jestli ne, asi budu za rok touhle dobou dost brečet :D. Prožila jsem tam zatim svoje nejlepší léta (což neni žádný překvápko vzhledem k tomu, že létům na gymlu konkurujou jen léta na základce a léta ve školce, který byli oboje příšerný). Největší ironie je, až až TEĎ jsem si vytvořila docela dobrej vztah i k většině spolužákům :D. Asi jak jsme všichni vyrostli, nebo nevim čim to je...
Zrovna včera jsem byla na pivě s několika lidma, který bych ještě před rokem ani za nic nemohla vystát. A oni mě taky ne :D.

Taky jsem včera byla poprvý na tý brigádě. Teda... ještě jsem nepracovala. Jen se seznamovala s prací :D. Myslim, že po dvou měsících práce tam se naprosto zbavim závratí, protože tam maj šílený dřevěný schody, skrz který je vidět dolů a na půdě trochu děravou podlahu :D. Na což si budu muset zvyknout.

Bon, les vacances sont la. J'en suis évidemment tres ravie (ironie). Je ne peux pas croire que je ne la reverra que dans deux mois. Je sais que ne peux y rien faire, ce qui me rend vraiment désespérée. Mais si je pouvait... je ferrais quoi? Rien.

Písnička týdne... :D

Reportage du BAC

23. června 2012 v 12:08
Une reportage assez longue!
J'adore le bac! Miluju maturitu! Bylo to fakt skvělý!

Když jsem v pátek ráno přišla, byla jsem vážně nervózní. Ale ne tolik, jak jsem čekala, což bylo dobrý znamení. Už při vstupu do zkoušecí třídy jsem ve vzduchu cejtila hrozně přátelskou atmošku. Všichni se usmívali a mně se ještě pořád neklepaly nohy. Vyáhla jsem si číslo 19 - La maison de berger od Alfreda de Vignyho. To byl takovej neutrál. Ne že bych to nějak extra chtěla, ale ani mi nevadilo si to vytáhnout. Půl hodina na potítku mi nakonec vystačila tak akorát, abych stihla rerediger celou analýzu.
 
 

Reklama