Journal

Stávečka! Jihočeští studenti se do toho opřeli

22. listopadu 2012 v 19:17
Tak jsme dnes stávkovali proti paní komunistické radní pro školství v Jihočeském kraji. Stávka to byla jen symbolická - trvala jednu vyučovací hodinu. Ještě jsem si na to neudělala finální názor. Naprosto souhlasím se všemi motivy, které ke stávce vedly, zároveň mám ale pocit, že udělat hodinovou stávku je... směšné. A neřikám to proto, že kdyby byla stávka celý den, mohla bych se flákat doma.
Každopádně jsem o tom psala článek do Topzine.cz, který vyjde (doufám) v sobotu. A minulou neděli mi vyšel článek o českobudějovické demonstraci, která se konala ze stejných důvodů, jako dnešní stávka. A k tomu ještě dva články o vysokých školách, na které jsem tu ještě myslím odkaz nedávala. Najdete je v sekci Vzdělání a kariéra, kde se v posledních dnech píše o superzajímavých věcech, tak snad vás tam něco zaujme!!! :)

A na závěř si poslechněte Shut your mouth od Garbage, jejichž album beautifulgarbage jsem si teď vážně zamilovala. Nechápu, proč je tak podceňované, podle mě je stejně super jako všechny ostatní!


Uaaa, a ještě fotka z pátečního maturáku, kterou jsem právě našla! Jak mi z té pařby pěkně růžověly tvářičky! :D A jak seriózně jsem se snažila se zatvářit! PS: Pod perexem další! PPS: Na obou fotkách jsem vlevo, ač mé politické preference jsou vpravo!

http://www.kulturne.com/data/articles/10612/k-0148.jpg

Malý Malibu mražený

17. listopadu 2012 v 16:58
Dobře, beru to zpět. Nejsem stará na pařby. Včera jsem se v Palcátě královsky bavila.
Byla jsem ze všeho neskutečně rozjařená a ani jsem se nemusela moc opít, což považuju za svůj osobní úspěch :D. A pařila jsem jak divá.
Za vrchol večera považuju buď tanec s naší učitelkou na ZSV, nebo tanec na Barbie girl se spolužačkama. Ještě jsem se nerozhodla, co byla větší pecka. Mimo to jsem si taky zamilovala paření na českosloveské pecky! Po včerejšku jsem prostě znovu nabitá optimismem!


http://25.media.tumblr.com/tumblr_ma6f4yBjkt1qeijfbo2_500.gif

Bude mi to všechno chybět. Od A po A

12. listopadu 2012 v 21:21
V současné době mám lepší průměr z matiky než z češtiny. To se mi nestalo už... vlastně ještě nikdy. Snad abych změnila cíl a místo na Český jazyk a literaturu se přihlásila na ekonomku... Připadám si jako blbec, ale letos mi prostě štěstí v češtině asi nepřeje :D. Ještě štěstí, že se můžu utěšovat minimálně tím, že exceluju v kompozicích na zemák a děják. Vážně, ty mi jdou. Jako po másle!
Začínám z toho mít vážně blbou náladu. Aby to všechno nakonec nedopadlo tak, že skončím na Francouzské filologii a budu mít dvakrát certifikát z francouzštiny. To by mi bylo opravdu k užitku.
Pořád přemýšlím, na co jiného než na češtinu bych se ještě, co se VŠ týče, mohla zaměřit. Ale nic mě nenapadá. Co mi jde? Jazyky. Myslím, že na ty mám prostě talent. Ale vystudovat v dneštní době jen jazyk je prý k ničemu. Co mi jde dál? Ne že bych si doopravdy myslela, že nic neumim, ale vážně mě nenapadá nic dalšího, v čem bych vynikala. Umim dodržovat termíny, vše dělám včas. Většinou jsem pečlivá. Mám příjemný hlas :D.
Mám mozek a umim ho použít. Já už na něco přijdu.
Po světě běhá spousta magorů, kteří v podstatě nic neumí, ale přece jen se někde uchytí.

Smrt králi. Vive la révolution

4. listopadu 2012 v 20:10
V poslední době se často cítím jako workoholik. Což, to mi můžete věřit, se mi obvykle nestává. Kdykoli dělám činnost, která slouží jen a pouze k odpočinku, mám pocit, že ztrácím čas.
Dobře, uznávám, že ve srovnáním s pravými workoholiky (a ve srovnání vlastně s většinou ostatních lidí) mám pořád relativně klídeček. Ale na mé poměry makám jak divá. :D

Dneska jsme natáčeli maturitní video. Vážně hodně, extrémně hodně, jsem se na to netěšila. Ale nakonec, když jsem ve vesnickém kostýmu z 18. století skandovala "smrt, smrt, smrt králi!", musela jsem uznat, že se docela bavim.

Nastoupili jste v říjnu na vysokou školu a už vás to tam nebaví? Podívejte se, jak přerušit studium na VŠ.

"KAČENO!", křičela jsem před Casablankou

26. října 2012 v 16:04
Důkladně zvažte, jestli mě chcete zvát na pivo. Může se totiž pak stát, že vám za to budu chtít dát peníze do podprsenky. Jen za poslední týden jsem to udělala dvakrát. Co jsem to za úchyla? :D

Včera jsem si koupila šaty na maturák. Jsou takové, jaké jsem chtěla, ač jste mi řikaly, že se na maturák nehodí. Možná by šly i prodloužit, uvidím, taky by to nevypadalo špatně. Původně jsem sice chtěla spíš světlé šaty, nejlépe béžové, šampaňské, nebo zlaté. Nakonec jsem ale změnila názor a zaměřila se na černé. Jedna kvůli tomu, že naše šerpa bude v barvě francouzské trikolory, a taky proto, že jsem přestala chtít vypadat jako pudinková královna :D.
Zatím to vypadá, že by naše třída mohla porušit tradici grandiózních rób: momentálně jsme tři, co už máte koupené krátné, obyčejné šaty. A já se díky tomu začínám těšit na jedenáctý leden!
Věc, na kterou se ale pořád netěším, je natáčení maturitního videa, které proběhne příští neděli.

Dneska jdu vyzkoušet novou táborskou hospodu/bar/klub, a zkusím se ovládat a nesahat nikomu do podprsenky.

Všechno závisí na náhodě. I náhody

23. října 2012 v 15:31
Jsem stará. Ze dne na den mi bylo devatenáct. Přišlo to tak nečekaně.
V pátek jsem odešla z pařby už ve dvě ráno, "protože jsem se potřebovala vyspat, přes víkend jsem toho měla hodně do školy." Už nechci dál, nechci nikam postupovat. Chci zůstat právě v TOMHLE bodě. Teď jsem spokojená. TAKHLE měl můj život vždycky vypadat, já už nechci, aby se měnil. Už jsem více méně schopná všeho, čeho jsem kdy schopná chtěla být. Jediné schopnosti, které bych na sobě ještě chtěla prohloubit, jsou ty řečnické - ale klidně se jich vzdám, pokud za oplátku nemusim stárnout.

Dnes jsme poprvé psali z matiky. Teď mě fakt, že z ní musim maturovat, děsí ještě stokrát víc. Na druhou stranu je to poslední rok (snad!) co matiku mám, takže si jí aspoň užiju na plný pecky. Great!

Ještě se vrátím k mé páteční oslavě narozenin. Ukazála mi, že jsem stará ještě z dalšího důvodu. Jsem asi stará na kluby. Štvaly mě. Jak Friends, tak PMko. Nevim, jesli jsem jediná tak hluchá, ale prostě přes tu hudbu absolutně neslyšim, když mi někdo něco řiká. Nic a nikdy. Člověk si tam prostě nepokecá. Jasně. Primární funkcí klubů asi neni pokec. Proto to neni pro mě... Nebo jsem jen neměla náladu?

Absolutně jsem si oblíbila tuhle fotku (která je taky z pátka). Přesně totiž vystihuje muj pohled na svět... V mnoha smyslech :D.
A neni to jedno?
Máš problém? Vyřeš ho.
Dělej si co chceš.
Jsou dvě možnosti. Obě jsou dobrý.
Všechno závisí na náhodě.

Budu ráda, když si přečtete moje nové články: Jak se rychle a efektivně učit cizí jazyk a Top 6 míst k učení!
Pa!

Xaverius

12. října 2012 v 19:24
Už jsem tu jednou psala článek o facebookové stránce Respekt absolventům francouzské sekce. Dnes jsem si na ni vzpoměla a znovu si přečetla ten naprosto výstižný popis (a už asi po desáté jsem u toho málem chcípla smíchy. Zní to totiž všechno legračně a přehnaně, až na to, že je to realita.) Je tam ale jeden bod, jehož význam jsem pochopila až letos:

4) Kromě maturity máme ještě maturity nanečisto, které všichni hrozně podceňují, ale to jen proto, že to nechápou. Prostě ty písemky jsou důležitý, ta známka taky! Proč by to mělo být nedůležitý jenom proto, že je to nanečisto?

Prostě ty písemnky jsou důležitý, ta známka taky!!! :D

Bože, jsem poslední dobou neskutečně zaneprázdněná. Nejhorší je, že se musím zabývat takovýma blbostma. Máme teprve říjen a mě už to začíná pomalu štvát. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Aspoň doufám, že to tak je. Teď bych správně měla psát kompozici o rozvoji multinacionálních firem, ale ne, ne, ne, napsala jsem introduction a myslím, že už to pro dnešek stačí. Je čas psát blbosti!
Jako třeba Oříšek / Splendide. Po malé pauze mě nakopla hezká, konstruktivní kritika na Písmáku a už zase jedu! Jsem z toho excitovaná. Ale jde mi to pomalu. Obdivuju lidi, co jsem schopní sednout a vážně psát a psát a napsat na jeden zátah třeba celou kapitolu - to neumim. Rychlost mého psaní bych přirovnala k rychlosti letadla vzhledem k rychlosti světla.
Už dlouho tady nebyla nějaká krátká recenzička na knížku (brzo se možná dočkáte recenze na Žert, který je boží!). Tak jedem. Dnes vám doporučuju knihu...

Svatý Xaverius
(Jakub Arbes)

Svatý Xaverius je jedním z hlavních představitelů jediného čistě českého literárního žánru, romaneta. Jedná se o novelu s detektivními prvky a fantastickou zápletkou, která je nakonec racionálně vyřešena.
V případě Xaveria možná budete mít pocit, že se zápletka spíš nenásilně rozpustila než vyřešila.
Romaneto se točí kolem Balkova obrazu svatého Xaveria, ve kterém měl autor údajně skrýt tajemství, jež tomu, kdo ho rozluští, přinese poznání, které mu převrátí celý život. Vypravěčův přítel Xaverius po dlouhém bádání na určitou stopu narazí a v noci při měsíčku poklad vykope. Je to opravdu onen poklad?
Závěr se dá nejspíš vykládat mnoha způsoby. Podle mě Xaverius poklad našel. Nebyl to ale ten, který vykopal ze země. Xaverius celý život věřil, že poklad existuje a jeho nalezení věnoval většinu svého času. S přibývajícími neúspěchy ale své snažení začal postupně vzdávat.
"V trudných okamžicích, když jsem přemýšlel o nicotě lidského snažení, vznikla ve mně myšlenka, že člověk aspoň poměrně může dosáhnouti štěstí neoblomnou, sklápopevnou důvěrou v myšlenku, byť sebe klamnější."
Další důvody, proč si knihu přečíst: je ve většině maturitních seznamů a je krátká. Stačí si zvyknout na trochu archaickou a knižní češtinu, která ne každému sedí. Pokud chcete k maturitě raději něco psané srozumitelnějším jazykem (pozor, srozumitelnější jazyk se nerovná srozumitelnější dílo!), odkazuju vás na Kdo chytá v žitě nebo Ostře sledované vlaky.

You're no good for me

7. října 2012 v 18:14
Týden bez článku o tom, co dělám a jak se mám? Co se se mnou děje?
Nic. Vše v normálu.

Aktivně píšu pro Topzine, už ne jen pro Zdraví a sex, ale hlavně pro Vzdělání a kariéru, protože Zdraví nějak skomírá. Nevim, jestli mám právo mluvit o interních problémech, tak se do toho radši dál pouštět nebudu a utnu to :D. Budu ráda, když si přečtete můj článek o dvojjazyčném studiu TADY a řeknete mi, jak se vám líbí :). Do budoucna se ode mě můžete těšit na tipy na efektivnější učení jazyků, na TOP 6 míst, kde se učit, na doporučení, jak napsat dobrou charakteristiku a na článek o tom, jak zvládnout povinnou maturitní četbu, jak si připravit čtenářské deníky a podobně!

K narozeninám jsem dostala svou vlastní, papírovou Lolitu! ♥ (Tu knihu.) A časopis o české literatuře. Beru to s těma přijímačkama vážně, neumim si představit, že by mě nevzali, chci tam, chci, chci!!!
Maturák se rýsuje. Naše maturitní téma: Tour de France. Snad to nakonec bude sranda.
Z kompozice o vztahu globalizace a mobilní telefoniky jsem dostala jedničku, a to mé ego povzneslo vysoko do nebes :D.

Absolvovala jsem hádku o politice. Vyzkoušela jsem si, jestli jsem schopná argumentovat proti názoru, že komunismus je lepší než kapitalismus. A zjistila jsem, že toho schopná nejsem. Protože lidé, kteří tento názor mají, jsou líní přemýšlet, líní se o sebe samy starat, samy za sebe se rozhodovat a vybírat si životní cestu. S takovými lidmi se podle mě diskutovat ani nedá. A argument typu "mně je jedno, že byla cenzura, stejně nečtu" mi přijde uhozený. O to přece nejde. Tak nečti, ty*ole :D. Já si chci dělat co chci. Chci rozhodovat sama za sebe. Nechci všechno společné, družstevní a plánované. Nechci, aby mi někdo řekl, že já půjdu na kadeřnici, protože tenhle rok se kadeřnicí musí vyučit přesně pět holek a jedna ještě chybí. Stejně jako argument, že "to se jen tak řiká ve škole, ale ve skutečnosti to tak hrozné nebylo"!!! Bože, vždycky, když na tohle téma myslim, se dostanu do takové ráže... :D


Hell, hell, dress

30. září 2012 v 18:32
Kde jste si kupovaly šaty na maturák?
Priorita je pro mě sympatická cena. Protože mi přijde na hlavu utrait za šaty víc jak tisícovku, když je na sobě budu mít jen pár hodin...
Dále.
Kolikrát už jste viděli maturantku v krátkých šatech?
Ne že by se mi dlouhé šaty nelíbily. Na ostatních lidech jsou většinou super. Ale pro mě jsou noční můrou. Jediný důvod, kvůli kterému jsem dlouhé šaty začala zvažovat je fakt, že by pod nimi nebylo vidět, že mám na nohou baleríny. Když si mám vybrat mezi dlouhými šaty a podpatky, volím přece jen šaty!
Já jsem tady u nás maturantku v krátkých šatech neviděla nikdy.

Když už dlouhé, líbil by se mi nějaký obyčejný střih. Něco jako tohle. Ach jo. Jenže pokaždé, když si v tom samu sebe představim, se cítim hrozně. Budu v nich vypadat skvěle, to jo :D. Ale cítit se budu blbě.
Byla bych šťatsná v něčem takovym nebo takovym. Hlavně ty první jsou tak... och!!! :D Jenže v tom bych mezi všemi těmi barokními róbami s obručemi vypadala jak chudinka :D.

PS: Noční šichta byla nudná. Devět hodin sedět na jednom místě neni žádná zábava. Ve dne to jde, protože člověk v té škole aspoň neni zamčený. Může se o přestávkách vyvětrat. A taky, a to je hlavní... NENI TO V NOCI. Začalo se mi to trochu líbit asi tak od čtvrté hodiny ranní, kdy ve třídě zavládla taková ospalá sounáležitost.

PPS: Už nějakou dobu přemýšlím, že bych si založila další blog, který by nebyl určený k mému vyžvanění, ale k nečemu konstruktivněšímu. Něco zaměřeného na čtenáře. Jen zatim nevim, o čem by to mělo být. Recenze? Povídky? (V tom případě bych ale musela začít psát rychleji... Jedna povídka za rok je vážně na prd :D.) Nebo prostě články o tom, co mi přijde zajímavé? Nejen kecy o mém životě, jako mám tady? Hm...

Šichet

26. září 2012 v 19:02
Ú jéa, ú jéa, Táborské gymnázium se dnes večer učí v noci. Domů se vrátím zítra v šest ráno po tom, co absolvuju takové předměty jako jsou lučba, dějeprava nebo tělovýchova. A to prosim máme ještě ke všemu tělák až devátou hodinu - to znamená mezi pátou a šestou hodinou ranní.
Což mi připomíná, že jsem se z tělocviku - toho normálního, co probíhá ve dne - nechala na celý rok omluvit. Dvě okolnosti k mě k tomu přímo vybízely: za prvé mám opět horší krevní obraz, a za druhé tělák na konci dne, jako JEDINÁ hodina po poledce, prostě nemá smysl :D.

Vybírám si téma na letošní seminárku na SOSZ, tentokrát z oboru filozofie. Mám si vzít spíš Descarta, konkrétně rozbor Rozpravy o metodě, nebo spíš existencialismus se zaměřením na Cizince a Nevolnost a jejich porovnání?
Já fakt nevim. Oboje dvoje mi přijde jako super nápad :D.

Uaaa, štve mě, že vůbec nemám čas na pokračování ve své knize s pracovním názvem Oříšek!!! :D Stejně mi ale jaksi došly ingredience, se kterými jsem v tom chtěla pracovat... A kam se to teď najednou bude vyvíjet???
 
 

Reklama