V příštích dnech mě nečekejte. Budu integrovat

26. dubna 2013 v 20:49 |  Journal
  • Pondělí: poslední odpolední seminář z dějepisu.
  • Úterý: poslední pivo místo dvouhodinovky angličtiny.
  • Středa: poslední hodina fyziky v životě.
  • Čtvrtek: poslední ústní zkoušení ve francouzštině (mimo maturitu).
  • Pátek: poslední zvonění.
Kromě toho už máme fotky na tablo. Souhlasíte se mnou, když řeknu, že na ní vypadám jako po požití marihuany či jiné návykové látky?

Nevěřím, že to doopravdy končí. Chtěla bych vypsat všechny zážitky, které z těch uplynulých šesti let mám, abych na ně nikdy nezapomněla. Jenže by mi to zabralo zhruba týden. A ten musím věnovat integrálům a stereometrii.

RADA: Nesnažte se pracovat, když jste opilí. Může se stát, že napíšete maily, na které si nebudete pamatovat, v noci se vám bude zdát, že jste domluvili naprostou kravinu a ráno si nebudete jistí, co je realita.

Ještě co se týká práce - buďte šílení jako já. Berte vždy ty nejnáročnější a zároveň nejméně placené brigády. Nezáleží na tom, že jako prodavači suvenýrů byste si vydělali opravdu hodně, plus byste dostávali jídlo a pití gratis a celý den byste seděli. Vy půjdete pracovat jako průvodci. Nevyděláte si tím prakticky nic, s jídlem zdarma se můžete rozloučit, a navíc se musíte naučit zhruba 50 stranový text nazpaměť.
Rozhodně se nespokojte s nízkými a snadnými pozicemi. Vy musíte mít to nejlepší. Vy nechcete peníze. Vy se chcete něco naučit. No ne snad?

Jak to máte vy? Šli byste radši do brigády, na které byste si pořádně nahrabali, nebo vám ve studentských letech jde hlavně o praxi a zkušenosti?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Říjnová | 26. dubna 2013 v 21:06 | Reagovat

Co se týká tý brigády, záleželo by na tom, jak moc by mi šlo zrovna o peníze. Kdyby mi bylo jako tobě, vzala bych asi spíš to, co by mě víc bavilo. Teď bych se rozhodla spíš pro více peněz. Navíc, prodej suvenýrů je docela zajímavý, si myslím.
I když já nemám co kecat. Všechno, za co jsem kdy dostávala peníze se omezuje na odpoledne strávené propagací němčiny, což organizovala mamka a každoroční pomáhání na dni učitelů němčiny, což taky organizuje mamka a já ji každý rok přemlouvám, že mě děsně potřebujou. Nedělám to pro peníze. Mohlo by se zdát, že za ten den dostanu hodně peněz, ale ono to tak ve výsledku není. Dělám to proto, že mě to hrozně baví a taky poznám důležitý lidi.
A pak jezdím překládat na tábor. V podstatě to vychází na 150 (nebo 400) na den, záleží, kterou mám zrovna pozici. Což je málo. Ale jezdíme tam kvůli lidem a zábavě, ne kvůli penězům.
Možná bych si měla normální brigádu :D Pardon za ten sloh :D

2 Vendy | Web | 26. dubna 2013 v 21:23 | Reagovat

[1]: V pohodě :D. Já teda nevim, ale prodej suvenýrů mi přijde zajímavý jen proto, že bych tam měla čas si číst... Jiný důvod nevidim. Možná kdyby to bylo přímo v zámku/hradu/něčem, ale tady šlo totiž o stánek na parkovišti.
Ale všechny ty práce, o kterých píšeš, zní zajímavě! Já bych hrozně ráda dělala něco z jazykem, ale zatím jsem nic vhodnýho nenašla. Myslela jsem si, že se jazykově vyřádim právě v tom zámku, ale oni tam prý moc francouzští turisti nechodí, takže budu stejně provádět hlavně česky.

3 Vendy | Web | 26. dubna 2013 v 21:26 | Reagovat

Jinak díky za to "kdyby mi bylo jako tobě" :D. Trochu mi to vrátilo iluzi, že má dětská léta ještě nekončí a že všechno zůstává tak, jak je :D.

4 Říjnová | Web | 27. dubna 2013 v 17:24 | Reagovat

[2]: Tak při prodeji suvenýrů se setkáváš s různýma lidma, i turistama ze zahraničí a tak podobně a záleží jen na tobě, jestli z toho třeba něco vytěžíš. Ono i provázení na zámku může být nuda. Přijdeš, odvykládáš si to a odejdeš. Prostě budeš mít den, kdy tě to bude štvát. V každý práci se můžeš bavit s těma lidma, stejně tak je můžeš všechny ignorovat.
Jinak pokud jde o tu práci s jazykem, já se vlastně až do letošního roku bála něco říct německy. Měla jsem pocit, že to všichni berou tak, že jsem mamky dcera a umím proto skvěle německy a já nechtěla říct chybu. Letos mi to bylo jedno a vesele jsem se bavila s lidma, který jsem viděla poprvý a asi naposled.
Pokud ti to vrátilo iluzi, je to fajn, mohla ses taky urazit. Brala jsem to tak, že na tebe čeká maturita, na mě čekají státnice, to je zas už trochu jinej level. I když klidně bych si to vyměnila :D

5 Vendy | Web | 27. dubna 2013 v 19:55 | Reagovat

[4]: Možná na tom něco bude. No... Už to nejde vzít zpět, budu se snažit vytěžit co nejvíc z toho, pro co jsem se rozhodla. :D
Já se taky hrozně bojim mluvit. A právě si řikám, že tou prací bych to mohla překonat. Protože nebudu mít na výběr. Prostě mluvit budu MUSET.
Dřív bych se asi urazila, v týhle chvíli mě to ale spíš potěšilo :D.

6 Říjnová | Web | 27. dubna 2013 v 20:52 | Reagovat

[5]: Ale nebudeš muset, vždycky člověk může mlčet, krčit rameny, někam odbíhat a tak podobně, ona to vůbec není záruka toho, že se člověk naučí mluvit a neplatí to ani v případě, že člověk odjede do zahraničí :D jsem poslední dobou nějaká ukecaná :D

7 Vendy | Web | 27. dubna 2013 v 21:01 | Reagovat

[6]: U toho průvodcování prostě muset doopravdy budu. Nemůžu při hodinový prohlídce mlčet :D. A neni kam utéct.
A nemyslim teď jen mluvit francouzsky, protože jak jsem řikala, to bude spíš občasný... Ale i mluvit česky. Protože i to je někdy problém :D.

8 Brabikate | Web | 1. května 2013 v 14:04 | Reagovat

Moje starší sestra taky dělala průvodkyni a ráda na to vzpomíná. :-) Navíc jí to prý dodalo sebejistotu při vystupování před lidmi, a to se vždycky hodí. Ten text se naučíš a pak už to bude pořád jen stejné. ;-)

Já jsem zatím brigádničila různě, úplně nejzoufalejší brigáda pro mě bylo pracovat jako hosteska a oslovovat lidi. Celý den stát na nohou a usmívat se na lidi, kteří se na tebe mračí, protože je otravuješ - to je vážně opruz. Teď mám ale vcelku příjemnou brigádu - na svém počítači provádím korektury textů. :-)

9 Vendy | Web | 3. května 2013 v 21:01 | Reagovat

[8]: Ta sebejistota před lidmi by se mi hodila. Doufám, že právě tu mi ta brigáda dá.

Jako hosteska bych nikdy pracovat nechtěla! Ale korektury musí být určitě super :). Taky jsem nad podobnou brigádou přemýšlela, občas vídám nějaké inzeráty, které shání korektory - studenty. Zatím si na to ale asi nepřijdu dost způsobilá :D. Snad jestli se dostanu na tu bohemistiku.

10 Jane | E-mail | Web | 5. května 2013 v 13:12 | Reagovat

Snad stačí říct, že moje jediná brigáda byla prodej charitativních předmětů na ulici. Pak jsem to psychicky nevydržela a skončila jsem. Ano, jde mi o zkušenost :)
(Na léto jsem brigádu nesehnala, bohužel většinou chtěj lidi, co jim bylo 18.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama