Comment on dit l'agneau en tcheque?

15. března 2010 v 19:48 |  Journal
Certainement, mais sans moi, je dois aller a la manicure... (Jistě, ale beze mně, musím jít na manikůru...) *s povíšeným výrazem si prohlíží své pečlivě okousané nehty*
Regardez, j'ai une nouvelle fourrure de Gucci! (Podívejte, mám nový kožíšek od Gucciho!) *hladí si vatou polepené triko*

Dneska mě to divadlo začalo normálně i bavit. To bych nikdy nečekala. Paní "vedoucí" na mě nemá v podstatě žádný kecy (asi jsem prostě dokonalá herečka xD) což docela usnadňuje klidnej průběh příprav. Jen s těma kostýmama máme my, ovečky, problém. Na vršek máme bílej, vatou pošitej nátělník a na spodek bílý legíny s krajkou na konci nohavic (mě to teda spíš připomíná pánský viktoriánský spodky). No a o vatový čepičce ani nemluvim :D. Na holkách to ještě celkem ujde, ale kluci-ovce v tom vypadaj více než úchylně... Ale vlastně je mi to nějak jedno. Prváci a druháci jsou mi někde, ani jednoho z nich neznám a ať se tleměj jak chtěj. Druhou půlku naší třídy nějak překousnu, čtvrťáky a páťáky prostě přetrpim a šesťáci tam nebudou kvůli maturitám (ne že bych jim to přála, ale jsem ráda - v 6.A je Seb.)

Bojim se, že brzo začnu přemejšlet francouzsky. Slyšim ten sračkoidní jazyk POŘÁD. Zrovna zejtra mám z osmi hodin všechny ve fránině - kromě češtiny a ájiny xD. Dneska jsem měla česky zas jen ájinu, češtinu a ještě tělák. A dneska o češtině mi při čtení slova cyberfobie začalo z pusy lejzt [syberfobí]... Asi nemusim řikat, že česky se to takhle fakt nečtě... :D Jednou se mi už i zdál sen ve fránině. A někdy si nevzpomínám na český slova. Například jsem se včera učila fyziku a nebyla jsem schopná si nějaký věty přeložit, i když jsem jejich význam dobře chápala. Třeba jak se do češtiny přeloží la trajectoire curviligne? Zatáčková trajektorie? Vlnkovaná trajektorie? :D Je to celý nechutný :D.

A teď jsem si vzpoměla, že se nějaký 3-4 dny to bude rok od ukončení posledního "oficiálního" vztahu... Začíná to bejt krizový, ale po zkušenosti s D a TT už ani nemám chuť na nějakou snahu - při vzpomínce na tyhle dva se mi akutně zvedá kurf a doufám, že už je v životě neuvidim... V podstatě si za to možná můžu sama. Začínám totiž bejt trochu jako T. Přebírám od něj vlastonosti, kvůli kterejm jsme se tolikrát rozešli :D. A tim je to ještě krizovější... :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama