Il a discretement demandé, si... Je le veux.

26. února 2010 v 22:29 |  Journal
Dneska byl na mě život krutý, příliš krutý... Cejtim se úplně oddělaná, ale jsem moc líná na to jít spát (tak to už je krize...).

Už ráno to začalo, trochu jsem si přispala . A protože i normálně vstávám dost na fest, tak v tomhle případě to musí prostě lítat. Jednou nohou v koupelně, druhou už v botě, jednou rukou se česat, druhou se dopovat černym čajem a tu třetí hledat. A hlava je mezi tim blázincem pořád někde v oblacích.
Učit se fráninu je samo o sobě dost vyčerpávající, a co teprve se jí učit ráno v buse! To je na umření. A hned první dvě hodiny z ní psát. Jako první byl poslech, kterej jsem vůbec nečekala, ale dobrý. Nebyl těžkej. A pak, za zbejvající hodinu a kousek jsme museli stihnout vyplnit dvě A4 gramatiky, jednu A4 na slovní zásobu a pak napsat expression écrit o 150-ti slovech. Stihla jsem to, ale přece jen, víc času by se hodilo. Ráda bych si po sobě ty ptákoviny přečetla.
O přestávce mezi fr a chemií jsem se od Denny dozvěděla fakt bombu:
"Hej, ty vole, včera večer mi psal ten tvuj z tanečních že se do tebe zamiloval a nenápadně vyzvídal, jestli po někom jedeš xD!"
Bombu ve špatnym slovasmyslu. A já si zrovna řikala, jak je Jirka z tanečních fajn kámoš.
Laborky z chemie už mě úplně vyšťavili (v tom blbym plášti je dost teplo, mě se chtělo spát, Géhin pořád něco mlel u katedry a pak když už jsem zabírala jsem se musela probudit, abych polila glukózu vodou ) a o poledce jsem šla doplnit palivo do bufetu. A to vám řeknu, když pak jdete s kámoškama ven, všechny kouřej a vy jediný pojídáte gumový medvídky, připadáte si jako největší krypl . Ale to mě nezlomí, cigára jsou prostě nechutný a medvídci prostě... K sežrání .
No a pak dvouhodinovka IVT. Bezedná nuda. Celou dobu jsem střídavě vyplňovala Excel a střílela barevný koule v nějaký hře na FB .
A teď večer mi psal J. Z tanečních. Nemám ráda odmítání... Neumim totiž bejt milá . Já se vážně snažila, ale ty vytlemený smajlové jsou prostě potřeba... Bez nich ve větě si připadám jako bez nohy . Jenže to v některejch situacích působí trošičku ironicky nebo nepříjemně... Ale zvládnul to... A ono ho to přejde. Doufám, že brzo.

Ale teď jsem happy. Příští teden mám zase volno - třída jede na hory a mě se tam moc nechtělo . Výmluva? Špatná zdravotní skupina. Může se tam jen do dvojky a já mám dva a půl. Ale myslim, že kdybych tam chtěla, zas takovej problém by to nebyl . Ale ono jet tam, celý to zaplatit jen kvůli večerním chlastačkám celkem nemá smysl...

Končim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enki | Web | 28. února 2010 v 16:10 | Reagovat

Taky neumim bejt mila pri odmitani.. Nebo resp. vzdycky se to snazim podat nejak setrnejc, ale vzdycky si pak pripadam, ze je to ta nejvetsi, nejhnusnejsi a nejpruhlednejsi kravovina xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama