Škola jako nejzajímavější část dne...

7. ledna 2010 v 19:57 |  Journal
Když jsem dneska šla ze školy domů, všimla jsem si, že na střeše hotelu stojí socha svobody.
Pak jsem zaostřila a viděla jen komín a kouř. Čekala jsem to.


Škola, škola a zase škola. Mám hlavu plnou tensions aux bornes d'un dipôle, Karlů Hynků a Máchů, Kytic, les masses molaires, prokariotických buněk a endoplazmatických retikul a tak dál. Dneska jsem schytala 5 z matiky, ale průměr mi vychází přesně 3,00, takže jsem dost spokojená. A víte co? Bižuli jsem uhrála taky na výslednou 3 a ani nevim jak! Takže tohle výzo to vypadá jen na tři trojky - matika, bižule a děják. Skoro tomu nemůžu uvěřit, jakej jsem borec ... První rok, co do nás tu látku hustěj francouzsky a já jsem čekala, že se z toho poseru, jak to nebudu dávat, ale místo toho jsem se ve všem zlepšila - teda kromě tý bižule, která zrovna zůstala česky .
Ale občas přemejšlim, co na tom gymplu vlastně dělám, jsem tam spíš omylem... Chtěla jsem vypadnout ze základky a tohle byla jediná možnost, nešla jsem tam kvůli tomu, že bych tam tak chtěla... A když jsem minulej rok (jakoby v devítce) měla poslední možnost vypadnout na jinou střední, ani mě to nenapadlo, protože už jsem si ne gymplu zvykla. Ale nestěžuju si, stejně nevim, kam jinam bych chtěla jít. Právě od toho je gympl, pro ty idioty, co si nejsou schopný vybrat zaměření. No a do tý kategorie spadám i já. Ne, nestěžuju si, i když na to často nadávám, jsem tam ráda, dalo by se říct, že mě to tam i baví. Jenže, co s tim až vyjdu? Co si s tou fráninou počnu? Co dál? Kam pudu? Netušim...
Dost o škole, blááá...

Zas mě chce T. Fakt se asi praštil do hlavy. To mu to neni blbý?! Tak trochu přemejšlim, že bych si z něj mohla udělat prdel a nakecat mu, jak bych ho zas chtěla, že jsem ho nepřestala milovat a tak... To by byla sranda . Ale zas na druhou stranu... Nejsem zmrd jako on. Asi uvidim podle situace.

Mám chuť si udělat nějakou změnu s vlasama. Pár kratších vlásků nad okem mi nestačí. Jen nevim, jestli chci jít do střihu nebo do barvy. Spíš ta barva, protože jsem si chěla zase nechat narůst hodně dlouhý vlasy a kdybych to v záchvatu tvořivosti ostříhala, asi bych se o den později zabila. Takže barva. Ale jaká? Zase černou? Nebo fialovou? A co černo-fialovou? Nebo černou s modrym pruhem? Nebo nechat hnědou a podbarvit fialově? Nebo něco úplně jinýho, třeba červenou? (Líbí, ale neslušela by mi.) Blond? (Nechci!) Oranžovou, zelenou, růžovou? Ne. Buď hnědá, černá nebo fialová. Ale každou z těhle barev už jsem měla... Možná si dám černou na 24 umytí... Nebo jinej odstín hnědý. Nebo co tu černomodrou?! To mě nenapadlo . To je ale ženiální... To bych mohla...

A muj poslední, ale největší problém je... Crohn. Já to vim, vim vim že je to zpátky. Ale nechci to řikat, nikomu, asi tim nechci ostatním kazit den. Ale musim to říct... Nebo můžu mlčet a chcípnou (aspoň nebudu muset řešit barvu vlasů, muhahaha...). Jsem pořád tak unavená, celý dny jsem buď ve škole, nebo doma. Nemám energii jít někam jinam, i když bych chtěla. Hodina fyziky je teď momentálně ten největší vodvaz, co prožívám... Chci žít, ale nemůžu a nevim proč, vždyť mám možnost... Ale proč něco dělat když můžu spát. S lidma se bavim prakticky jen přez net. Nesnášim to, celej chat a icq, ale jinak bych s nikym skoro vůbec nebyla v kontaktu. Musim to říct... Snad si mě v tý nemocnici nenechaj, doufám jen v předpis na pár prášků...

btw avatar is by me ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama