Ale já se nevzdám!

26. května 2009 v 22:33 |  Journal
Teď koukám na starší články, hlavně na prosincový a lednový (díky za to ze jsi, il est special, nemate nekdo izolepu, kazdy ma nejakou zavislost, ...) a řikám si, jak jsem někdy mohla splodit tak sentimentální, naivní, romantický, smutný a zamilovaný články? Neřikám, že jsou hnusný, některý části z nich sice jsou možná maličko přehnaný nebo ukňouraný, ale celkově nejsou špatný (zvlášť teď myslim "Nemáte někdo izolepu...?"). Spíš si řikám, takhle jsem to vážně někdy cítila? Cítila, pořád si pamatuju tyhle moje nálady a pocity, ale proč jsem se na to takhle dívala? Třeba to tenkrát vážně jinak něšlo, ale teď se prakticky nic nezměnilo, bolí mě to pořád stějně, ale prostě by mě už tohle nebavilo, rozhodla jsem se, že využiju situace pro svůj prospěch >:) Ať chce, nebo ne, já si z toho vytřískám to, co chci. A postupuju dobře, možná bych to brala trochu rychlejc, ale když vezmu v úvahu, že po Francii jsem musela začít ne úplně od nuly, ale tak od desítky, tak je to dobrej výkon. (Pořád ve mně ale něco hučí jestli nedělám kravinu, ale já už nechci čekat, prostě udělám to, co už jsem začala... A uvidíme jak to dopadne. Navíc včera jsem udělal docela velkej krok dopředu a ten už... No šel by vzít zpět, ale neudělám to.) Ale aby to zas trochu popošlo, už by to vážně chtělo mluvit spolu naživo. Zatim se ale zdá, že tohle je to nejtěžší, protože ve všední den jsem ráda, že vůbec žiju a že mám aspoň chvilku čas na sebe (on je na tom asi podobně) a o víkendu, když neni v Praze, tak já se snažila... Ale ono to nevyšlo. Snažit se ale hodlám dál. Protože já se nevzdám! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama