Eeeeh, joo, dobrýýý, já neviiim

10. dubna 2015 v 20:40 |  Journal
Existenciální krizička.

Kolik "prvních rande" jsem od 31. 12. 2014 měla? Čtyři. Obdivuhodné číslo. Nevím, kde se to ve mně vzalo. Internetové seznamování ve velkém, jeden fail za druhým, protože když to necítíte, tak to neucítíte ani opilí (no, možná opilí trochu jo).

Svůj seznamkový profil bych měla přehodnotit. Upřímná jsem totiž jen do té doby, než mám té druhé říct "sorry, fotky jsi měla cool, ale nebereš mě, jiskřička nikde". Tak SRY. Já nerada zklamávám. Jak namyšlený to ode mě je. Jako bych si myslela, že je bůhvíjak raním, když jim řeknu, že nasrat. Nejspíš jsem jim většinou i já dost u rekta.

Možná bych měla internetové seznamování přehodnotit úplně celé. Počet failů ku počtu úspěchů (které ovšem nakonec také skončily failem): 5 : 2. Hm. Naděje tam je. Ale. Malá.

Období velkolepého randění se u mě vždy projevuje zvýšeným počtem těch nejhořčích kocovin (protože ony skoro všechny chtějí pít víno a né pivo, no představte si to /ale vlastně mi to přijde strašně cute, přece nechci nějaký mačo, jako jsem já/), větším množstvím rtěnky, hákováním ranních seminářů a neustálým krčením ramen a kejháním "eeeeh, joo, dobrýýý, já neviiim" na otázku, jaký to včera teda zase bylo.

Forever alone období se vyznačuje exponenciálně rostoucím počtem shlédnutých videí na Youtube a lepší finanční situací.

Možná, že to FA období není zlý. Že bych to zas zkusila?

Jenže tuhle existenciální krizičku mívám běžně i na začátku toho, co z důvodu chabé slovní zásoby nazývám opakem failu (ačkoli tento opak failu obvykle nemívá dlouhé trvání, čímž se z něj stává opět fail).


 

My Janakonda does read this blog ||| hepy brzdej tu jů

8. dubna 2015 v 8:00 | Vavagon |  Journal
Moje BFF se cítí dotčena tím, že jsem jí v minulém žvástu věnovala pouze jeden řádek. Prostě si odmítá uvědomit, že méně je někdy více. Tak SRY, BRO. Je to tvuj boj.

Tady jsou další důvody, proč ji mám ráda. V přátelství totiž (prý) není důležité jen to, že mě miluje, i když krkám jako hustý mačo muž.

• Má ráda mačo salát.
• Je chytrá (i když v sobě zrovná má šest piv).
• Akceptuje, že nevím, co je to blejzr, kardigan, trenčkot a tak dále a že je mi to u prdele (SRY za sprostá slova).
• Kdybychom spolu měly jít do divadla, postará se, abych se ani neopovážila přijít v teplákách.
• Je vtipná (ale O. se s tebou směje i z jinýho důvodu).
• Občas skoro čurám smíchy.
• Poradila mi, co je opakem failu.
• Můžu se před ní chovat jako před svou sestrou (tzn. začít z ničeho nic zpívat nebo jí strčit nohu před obličej, aniž bych to jakkoli komentovala).
• Ráda se na mě dívá, když spím.
• Když ji oslovuju "mami", mlátí mě jen trochu.
• Má ráda pivo a nachos (machos).
• Je větší stalker než já.
• Píše like a lady.
• Neposílá mi fotky namakaných mačo těl, ale fotky Steva Buscemiho.
• Ráno vypadá jako Lucius Malfoy (neboli hot as hell).
• Taky se jí líbil Scabior.

Metatext

5. dubna 2015 v 13:42 |  Journal
Přepadla mě náhlá touha napsat deníčkový textík.

Děkuju Saše, kterou zřejmě přepadla přemýšlivá a po dlouhé době publikovala na blogu ultra mega deep články. Jestli mě čteš, tak DÍK, jsi můj inspirátor. Neplánuju ovšem psát tak seriózně, uhlazeně, až umělecky jako ty. Protože to neumím. Já jdu napsat další ze svých LOLů.

Děkuju Míše, že se mnou stále baví o falických symbolech. I to mě inspiruje k psaní. Jestli mě čteš, tak DÍK, jsi můj falický symbol. Nevím, jak to myslím. LOL.

Tak tedy.

8===O

Fuj.

Děkuju Káje, že se se mnou baví o psaní, a přesto ze mě neláme adresu mého blogu, ani mi nějak zvlášť nechce prozradit tu svou. Jestli mě jednou budeš číst, tak DÍK, že jsem si díky tobě uvědomila, že posledních pár měsíců už vůbec nepíšu pro potěchu ducha, ale jen proto, abych své texty zpeněžila. Je to příjemný. Člověk si pak může v Dhabě naložit tunu cizrny nebo čatný a mít jen malé výčitky svědomí. O to větší výčitky však mám, když si vzpomenu, jak hezky jsem kdysi psávala, jak jsem si svoje články hřála u srdce a jak jsem jimi žila. Teď chrlím 158 tipů, jak něco udělat, jako na běžícím pásu, najdu fotku, publikuju a propaguju. A nikdy už to po sobě nepřečtu.

Tak jsem poděkovala některým ze svých femmes fatales, zbývá ještě jedna.

Děkuju Janakondě, že se mnou chodí na pivo a že se se mnou kamarádí, i když si krknu tak, že to slyší celá hospoda.



PS: Jsem dojata texty Zazie. První hexagonská interpretka, jejíž zpívaná francouzština se mi doopravdy, ale ultra mega líbí. A jejíž paroles nejsou o tom, že děláme boum boum boum, kde to jen jde (nic proti Mikovi, Mika je pusina). Mimo to jde o naprosto unikátní ženu, která je tisickrát hezčí v padesáti než ve dvaceti. To dává naději podivínům, jako jsem já.

Další články